středa 25. září 2013

Výkřik!

AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA!!!!
Mám takový strach
že oněm nejde pořádně psát
a vykřičníky jsou čtyři úplně schválně
aby bylo vidět, že jsem skoro na dně.

Strašlivě slabá a opuštěná
skrápím slzami papír
z něhož chtěla jsem přepsat
agresi dnešního rána.

A řekla bych snad zoufalá
kdybych nevěděla, že tam ještě nejsem
že tak zlé to není
že jestli bude, tak si to asi zasloužím.

To tak bývá, když svůdkyně
změní se v jinou
anebo nezmění
kdo ví
snad je to jen chvilková slabost
anebo čísi silové pole přesvědčivé tělesnosti
ve kterém nejsem
jinak bych nebyla tolik nejistá.

Nic nevím a nic vědět nebudu
a tak čekám a sžírám se
a chce se mi utéct za pole
na konec věta, co nedál od třešní
a křičet a řvát a pak se hrozně bát
vlastního hlasu...

Žádné komentáře:

Okomentovat