neděle 6. října 2013

I feel a tap on my shoulder, but tonight I dance alone

https://www.youtube.com/watch?v=TVihYwjsgIo

Prostě jen strašně smutná. Z ničeho a z něčeho. Ty víš. Možnosti, z nichž nelze zvolit bezbolestně. Chvíle, kdy vlastní moc strašlivě děsí. Ten, kdo nemá sílu, neměl by dostat moc. Slabý neví, co s mocí. Nemůže vědět - vždyť ji vždy viděl jen jako prostředek to make him even smaller and weaker.

Ano, anglicky to jde líp. Nie je to tak veľmi cítiť. Ale já chci cítit, i když díky tomu nebudu psát rychle ani dobře. Jen budu přelévat své třesoucí se ruce do rozklepaných a nejistých liter. A pak budu rozmazávat slzy s inkoustem po papíře.
Rve se to ve mně. Co zvolit - a být, či nebýt? Snad raději nebýt, tak by to bylo jednodušší...  A ešte o trochu väčšie srabáctvo ako teraz. Veď len vyčkávaš, ako bude a nebude. Aj keď vieš, ako sa nakoniec rozhodneš. Len dúfaš, že a stane niečo, čím sa všetko zmení.

Oui, ton existence slovaque est vraiment... honnête? Oui, c'est le mot absolutement précise.

Chci se prostě jen stulit, nechat se obejmout. Políbit. Usnout. Propadnout se do dalšího snu s metabuzením. Když se ti zdá, že se probouzíš do slunce, vedle muže, milovaná, v bezpečí... A pak se probudíš znova. A cítíš se asi takhle...


I feel a tap on my shoulder,
but tonight I dance alone,
alone and absolutly sober,
no wine, no beer, 
no soft or slow touches 
of your sweet lips,
no looking in each others eyes,
theres only darkness...

Darkness and pain,
and time goes in vain,
useless minutes
falling down the stairs.
Falling down the stairway to hell,
falling down the highway to heaven...

A na tvári ľahký žiaľ,
hlboký v srdci smiech.
Vzpomínka - ty jsi spal 
a jméno na tvých rtech 
zdálo se býti mým... 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat