neděle 24. listopadu 2013

Škrtla bych to červenou zápalkou

Sedím tu na posteli, déšť do oken mi tluče
a černý čaj mě pálí a slyším kočku skučet
- že prý ji vykoupali fracci ve špinavé řece,
pak se jí drze smáli, když prosila je v kleče
ať ji jen nesvlékají, ať nenutí ji křičet...
Fracky bych škrtla...

Dnes ten déšť nepomáhá, dnes jenom děsně studí,
k snídani vůně kafe, neboť jsme příliš chudí,
abychom se najedli vajíček se slaninou,
tak brady smáčíme si hladově mlsnou slinou...
Hlad, ten bych škrtla...

Chci ti rozcuchat vlasy a ty se v spaní vrtíš,
přemýšlím o čem asi, o které dívce teď sníš,
a doufám v nezklamání, až se vedle mě vzbudíš...
Snění bych škrtla...

Slzím a škrtám sirkou, zvlhlou od ranní mlhy,
krvácím, křičím, píšu, a splácím všechny dluhy...
Kouře bych škrtla...

Žádné komentáře:

Okomentovat