pondělí 23. prosince 2013

Příliš krátké a nepřesné a nedetailní a hlavně nebásnické shrnutí.

Veškerá inspirace vyvěrá z vnitřního přetlaku.

Nevím, kdo to řekl nebo napsal. Ale nejspíš měl pravdu. Je mi děsně zle.
V zakrvácených dlaních
dvojice knih daných
abys ty trpět nemusel
až bys je znovu otevřel.

Problém je, když je toho přetlaku příliš. Když člověk dělá tolik silných věcí, že nestíhá sednout k papíru nebo stroji a napsat alespoň pár smysluplných řádek.
Tedy, co se to dělo za posledních několik dní?
Drahá, to nebyly dny, ale skoro tři tejdny. Ale je fakt, že byly fakt nařachaný věcma.

Přemýšlím, zda to vlastně není všechno příliš osobní. Jestli, když si to tu někdo přečte, ndomyslí si něco dalšího. Možná někdo zjistí, že mě vlastně odkudsi zná, že zná tu kurvu, co to občas jenom hraje.
Nicméně... Stalo se strašně moc divadla. A hraní. A když máte vedle toho hraní ještě zcela reálná psycha, která když se poserou, ublíží to docela dost lidem a možná ne nejvíc vám, je to o to silnější.
Každopádně jsem si to užila. Za tři noci 12 hodin spánku. Naprosto nehorázný stres a to vítězství, když jsem v dlani uviděla pár es. A pak se objímala s ženskou duší v mužském těle.

Jo, chci se naučit hrát poker. A chci se naučit žonglovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat