pondělí 26. května 2014

Z dávna

Opuštěný zahradní stolek,
poslední ozvěna kouře.
My vůbec nehledíme na věk
a je nám spolu dobře.
Vybledlá vůně horkého parfému
a červeného vína…
Lásku jsi dala tomu, kterému
se přisuzuje vina.
Lehoučký dotek,
a pak se spojí
ochranitelská s jemnou,
tou tvojí.
Dlaně, horké a laskavé,
dotknou se hladké kůže tvé.
Pevně tě obejmou ruce silné,
dvé srdcí, teď už nedostižné,
tepe v jednom taktu.
A literatura faktu
to nikdy nedokáže popsat…

Jedna z prvních básní,
jež jsem psala s bázní,
když šeptali mi: "Zhasni!
Zhasni a jdi spát..." 

Žádné komentáře:

Okomentovat