středa 8. října 2014

So I say something





Už nechci potkávat takové
věci, co říkají, jak ti je.
Nechci potkávat ani tebe
pokaždé, když vyjdu z pokoje.

Musíme zapomenout na nás,
ty na mou vůni a já na tvůj hlas.
Třeba se sejdeme za mnoho let...
Teď ale nesmíme se ohlížet zpět.

A tak dávám sbohem snad
naposled z mnoha krát.
Už nebudu plakat.
Snad.


neděle 5. října 2014

Jiný důvod k slzám

Ne, já vážně nebrečím,
těch slz si nevšímejte,
ty fakt nevznikají tím,
že mi není moc dobře.

Ne, skutečně nepláču,
i když bych snad měla. 
Patřím k upřímným hráčům.
Jen jsem se odlíčila.