čtvrtek 23. července 2015

Smát se nahlas

Dnes večer jsem se nahlas smála
za zvuku kostelního zvonu.
Jako blázen jsem se smála,
že v inspiraci zase tonu.

Vyděšený párek s křenem
(jednoduše trojice lidí)
otáčel se za mým šklebem
tváříc se, že mě nevidí.

Předběhla jsem i Velký vůz
a hlava se mi točila...
Pak setřela jsem si ze rtů růž
a dala jsem se do díla.

Žádné komentáře:

Okomentovat